Krbová kamna - nejčastější otázky

Jak je to s terciálním spalováním dřeva v krbu? Je lepší topit velkými poleny, anebo spíše o menším průměru? A kdy je lepší štípat dříví, hned po pokácení stromu, či až po vyschnutí? Podobné otázky trápí každého, kdo se stal čerstvým majitelem krbu nebo krbových kamen.

 

1. Špiní se nám dvířka u kamen

"Letos prvně máme doma krbová kamna, ale pořád se nám špiní prosklená dvířka, takže nemáme z ohně takový požitek, v jaký jsme doufali" reaguje náš zákazník na otázku jeho spokojenosti s nákupem kamen v našem e-shopu.

Podle nás je nejčastější příčinou nedostatečně vyschlé dřevo. Správně by dřevo nemělo mít větší vlhkost než 18–20 %. Problém může vznikat i u podezřele levných krbových kamen / vložek, které nemají správně vyřešený systém "omývání (oplach)" skla dvířek proudem horkého vzduchu. Další příčinou, která má za následek právě špinavé sklo je i nízká teplota spalování a snaha dusit přívod vzduchu, aby dřevo vydrželo déle hořet. To je špatně. Vždy je nutné kamna dobře roztopit - vyhřát na provozní teplotu a to včetně komínu a následně mohu ubrat, případně zavřít přísun primárního vzduchu. Teprve potom vzniká "správné" hoření, které má za následek potřebné teplo a "čisté" spaliny".

 

2. Čím větší polena, tím lépe?

Podle některých názorů je výhodnější topit velkými poleny. Podle nás je to však nesmysl. K hoření je třeba kyslík. Čím větší povrchovou plochu má dřevo přikládací dávky, tím lépe a kvalitněji dokážou shořet všechny spalitelné látky a vznikne méně popeloviny a škodlivých emisí. Proto topte vždy rozštípanými polínky, jejichž průměr je cca 7-8 cm nebo obvod okolo 24 cm. Nikdy ne celými špalky.

 

3. Je jedno, zda suším kulatinu, anebo je lepší předem dřevo naštípat?

Jsou lidi, kteří raději suší kulatinu a řežou a štípou ji až před topnou sezonou. Podle našeho názoru je daleko výhodnější dřevo zpracovat na polínka hned po vytěžení a pak teprve sušit. Jednak se tím vyhneme hnilobě, kterou mohou v ne zcela optimálních podmínkách celé pořezané kmeny podléhat, jednak jednotlivá polínka umožňují daleko lepší proudění vzduchu a tím i rychlejší prosychání. I tak se musí orientačně počítat se dvěma lety sušení !

 

4. Jak je to s terciálním spalováním?

Někdy se směšuje termín sekundární spalování s dvoustupňovým spalováním či CB systémem (clean burning system), do toho vstupuje termín terciální spalování.

Je bohužel pravda, že v podstatě neexistuje jednotný název pro tento efektivnější systém spalování. Výrobci, kteří tento systém používají, jej nazývají několika termíny. Všechny názvy však označují stejný efektivní systém spalování, který je založen na zplyňování dřeva. K tomuto jevu dochází díky speciální konstrukci kamen, tedy její krbové vložky, kdy se předehřívaný vzduch vede kanálky v zadní nebo horní části spalovací komory do topeniště a umožňuje spalovat dřevoplyn, který vzniká při spalování dřeva. Celý tento systém napomáhá kvalitnějšímu spalování zplodin, snižuje obsah škodlivin ve spalinách a zvyšuje účinnost kamen. Ta pak přesahuje i 80 procent.

Jako dvojstupňové spalování se někdy chybně označuje systém s dvěma přívody vzduchu (druhý je v horní části dvířek). Přívod předehřátého vzduchu do horní části kamen a zplyňování však chybí. Tato kamna pak mají menší účinnost.

 

5. Na materiálu kamen záleží

Obecně lze materiál vložky nebo kamen rozdělit na tři skupiny: z válcovaného plechu, z kamnářské oceli a z litiny. Na první pohled mohou kamna vypadat podobně, ale válcovaný plech má minimální výdrž, nesnáší dlouhodobě vysoké teploty, začne se brzy kroutit.

U kamen z kamnářské oceli lze předpokládat vyšší životnost, uvádí se i deset let, nicméně s akumulací nelze počítat. Opravdu dlouhou životnost dosáhnete jedině při použití litiny. Bohužel taková kamna patří do vyšší cenové kategorie, navíc nemusí každému vyhovovat designem.

 

Vaše dotazy rádi zodpovíme na našich telefonech, případně e-mailech.

 

Za prodejní tým GAS.CZ

Daniel Coufal